Autobusové nádraží Praha Florenc

Umístění a počátky autobusového nádraží jsou spojeny se vstupem státní železniční společnosti ČSD do autobusové dopravy od roku 1927. V Pražském kraji ČSD zahájily autobusový provoz roku 1929, jejich základnou byly téhož roku nově zřízené autobusové garáže v prostoru dnešního dolního autobusového nádraží Florenc.
Horní autobusové nádraží, původně zasahující až do prostoru proti Městskému muzeu, je v provozu od 17. června 1948. V témž období byla zprovozněna i další dvě autobusová nádraží, dnes již nefungující: Pankrác (1947) a Smíchov (1948, poblíž tramvajové zastávky ČSAD Smíchov). Původně mělo autobusové nádraží 25 odjezdových stanovišť a vjezd od Městského muzea. V roce 1949 byla postavena výpravní budova s čekárnou, pokladnami, restaurací a odpočívárnou řidičů. Na betonovém podstavci u dnešního západního okraje nádraží stála na ploše dřevěná budka výpravčího a hlasatelky.
Začátkem 70. let při výstavbě metra (stanice Sokolovská na trase C) bylo uspořádání výrazně změněno. Byla zbourána výpravní budova z roku 1949, zrušen vjezd od Městského muzea, zrušen park a zcela změněno uspořádání stanovišť. Nová odbavovací hala byla zřízena ve dvoraně domů Křižíkova č. o. 4 a 6 a byl vybudován systém přechodových lávek. Vjezd do nádraží byl zřízen z východní strany, z ulice Prvního pluku.
Autobusové nádraží Florenc, stejně jako celý Karlín, bylo zatopeno při povodni v srpnu 2002. Provoz byl obnoven 16. srpna 2002.
Na podzim roku 2003 byla rekonstruována odjezdová stání a byly na nich umístěny nové zastávkové přístřešky. V roce 2009 byla postavena nová odbavovací budova.