Žst. Jedlová - Bhf. Tannenberg

Železniční stanice ležící na souběhu tratí 080 a 081 uprostřed krásné a malebné krajiny Lužických hor. Ideální jako výchozí bod při výletech do přírody či jen obyčejné houbaření.
Atmosféru dob dávno minulých navodí stylově "nádražácká" hospoda, která je součástí nádražní budovy. Nabízí příjemné a srdečné prostředí velké "nádražácké" rodiny.


Nadrazi Jedlova
K osade Jedlová patri take stejnojmenna zeleznicni stanice, ktera lezi osamocene uprostred hlubokych lesu na jihovychodnim upati stejnojmenne hory a nevede k ni zadna silnice, pouze lesni cesta.

Jak pise v kronice stanice v roce 1923 vrchni revident a prednosta Langner:

Stanice Jedlová lezi na pate hory Tannenberg 771 m vysoke, ve vysce nad morem 544,104 m a patri k mistu Tannendorf, obci Tollenstein, okresu Varnsdorf. V teze stanici setkavaji se trati Praha - Georgswalde - Ebersbach a Podmokly - Varnsdorf, ktere se spojuji a pokracuji jako jednokolejna trat pres Krasné Pole - Horni Chribskou do Chribske - Rybniste. Dne 23. XI. 1866 bylo pocato se stavbou byvale ceske severni drahy soucasne na dvou mistech a to u Bakova a u Chribske. Dne 16. ledna 1869 byla trat Podmokly - Varnsdorf a Ceska Lipa - Rumburk odevzdana verejnosti.

Dřívější název stanice Tannenberk (asi preklep) byl dnem 1. 1. 1924 změněn na nový název Jedlová - Tannendorf. Tez drivejsi nazev zastavky Neuhütle Lichtenwalde byl zmenen na Nova Hut Lichtenwald.

Ohraniceni oblastni sluzebny Jedlova (tratova oblast) z 20. 11. 1923

km 65,4 smerem k Röhrsdorfu
km 37,15 smerem k Hillovu Mlýnu
km 73,6 smerem k Krasnemu Poli a Horni Chribske

Nadrazi postavila spolecnost Ceske severni drahy v miste spojeni trati z Ceske Lipy do Rumburka a z Decina do Varnsdorfu a jiz od zahajeni provozu 16. ledna 1869 je dulezitym vychozim mistem pro turistické vylety do okoli. Jeho výstavba byla velice narocna, vyzadovala jak odstrel skal, tak zarovnani prohlubni, nebot v okoli stanice nebyl vhodny rovny prostor. Tesne pred stanici ve smeru na Decin musela byt pro trat prorazena piskovcova skala v delce 560 m, misty az do hloubky 15 metru. U Svoru bylo naopak potreba postavit az 15 metru vysoke naspy. V dobe vystavby byly trate Ceske severni drahy co do obtiznosti razeny hned za alpske trate Semmering a Brenner.Podle vzoru zeleznicních budov na draze pres Semmering byla take odvozena podoba vypravnich budov, vystavených z rezneho cihelneho zdiva, ktere misty vyplnovalo hrazdenou konstrukci, s charakteristickymi nastupnimi pristresky v podobe otevrene verandy.

Vedeli jste ze:
- na stanici se jeste po valce nakladal do vagonu led z nedalekych rybniku a vozil do restauracnich zarizeni?
- 11. 11. 1929 byl ve stanici zaznamenan mraz - 30° C
- v roce 1933 byly do dopravni kancelare a osobni pokladny zakoupeny plynove lampy zn."Elektra" o svitivosti kazda 600 svicek?
- 12. 9. 1947 doslo ve stanici k prestrelce jejiz pachatel nebyl nikdy vypatran?
- ve stejnem roce byla stanice v ramci katastrofalniho sucha 5 mesicu zcela bez vody?
- 15. 1. 1981 projel stanici poslední pravidelný vlak tažený parní lokomotivou. Byla to česká lokomotiva ze Škodových závodů řady 556.0 přezdívaná "Štokr" a její osud byl zpečetěn 13. 3. 1981 kdy byla vyřazena do šrotu.