Klášter Walkenried

Walkenried je bývalé cisterciácké opatství, ležící ve vesnici Walkenried ve spolkové zemi Dolní Sasko v Německu. Bylo založeno v roce 1127 na jižním okraji pohoří Harz. Od roku 2010 jsou zbytky kláštera jako součást sofistikovaného systému přehrad a vodních děl - Oberharzer Wasserregal zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.HistorieV pořadí třetí německý cisterciácký klášter byl založen Adelaidou z Lohry, manželkou hraběte Volkmara z Klettenbergu, společně s prvním opatem Jindřichem I. (1127-1128). Fundace byla podpořena králem Lotharem III. a potvrzena v roce 1137 papežem Inocentem II. První řeholníci sem přišli roku 1129 z kláštera Kamp v Porýní, se kterými se měla zakladatelka setkat během své pouti do Kampu, a měla jim nabídnout kolonizaci svojí země. Klášter byl výhodně situován k potoku Wieda (u cisterciáků bylo umisťování klášterů k vodním tokům prakticky pravidlem) a k jižním svahům pohoří Harz. Krátce nato započaly práce na stavbě románské baziliky, která byla vysvěcena v roce 1137. V následujících letech se Walkenried postaral o dvě vlastní dceřiné fundace: Pforta (1137), poblíž Naumburgu a klášter Sittichenbach (1141) poblíž Eisleben.